Alena, Lucie, Jana, Lea
Když máte tak úžasný Design team jako my, tak pro vás jen nevyrábí neuvěřitelně krásné věci. Děvčata si na sebe i samy úkoly vymýšlí! A tak... když se dá pár chytrých hlav dohromady - vznikne třeba akce VÝMĚNA Project Life stránek.
Abyste tomu rozuměli: vytvořily jsme z našich PL odbornic dvě dvojice, které si navzájem vyměnily fotografie a poznámky z jednoho týdne. Jejich úkolem pak bylo pro svoji kolegyni vymyslet layout, upravit a vyvolat fotky, napsat journaling a všechno náležitě ozdobit.
Počáteční nadšení pomalu ale jistě vystřídalo lehké zděšení nad tou zodpovědností - co když se to Janči nebude barevně hodit? Bude vadit, když nepodlepím Leiny fotky? Nebude tam na Alenu málo enamelek? A nebude to na Lucku moc barevné? Uf!
A jak to naše děvčata zvládla a jak to všechno prožívala?
ALENA + LUCIE
ALENA:Až nečekaně těžké. Tvořit pro někoho, koho znám jen přes tvorbu a mám jen pár informací k týdnu. Snaha dělat to tak, jako kdyby to byla moje stránka do alba a přitom nemít zažito, co se dělo, je vážně těžké. Zároveň jsem si při konečném pohledu na stránky uvědomila, že to vlastně tak úplně můj styl není. Někde hluboko uvnitř jsem věděla, jak stránky Lucky vypadají a chtěla jsem, aby aspoň trošku stránka zapadala. Tudíž i když člověk dělá totéž, není to totéž a na vlastních fotkách a zažitých událostech hodně záleží. Člověk do toho dává srdce a i když jsem se snažila to pojmout jako "maminka" malého Mattea, každý asi pozná, že ten cit tam dát prostě nešel :). Každopádně skvělá zkušenost a opravdu výzva s velkým V.
LUCIE:Nebylo to jednoduché tvořit pro někoho jiného, ale Alenka mi to dost ulehčila podrobným popisem týdne a spoustou fotek. To já tak pečlivá nejsem a proto obdivuju jak to Alča zvládla s mým minimem informací. Nové pro mě bylo zakomponování vstupenek a insta fotek a problém dělala pouze moje tiskárna, která odmítala hezky vytisknout černobíle fotky, tak jsem s nimi musela do Fotolabu.Tvořila jsem, jako by to bylo pro mě, tak doufám, že to nebude pro Alču moc jednoduché. Přece jen, skorožádné zdobení nepoužívám a tak ani moc ozdob nemám doma.
JANA - LEA
LEA: Vytvořit týden pro Janu byla v první řadě veliká zodpovědnost! Nejdřív jsem měla tendence si jako vzor otevřít některou stránku u Jany na blogu a tvořit podle ní, ale pak jsem si uvědomila, že to musí být tak, jak to dělám já. Takže jsem začala bílou podkladovou čtvrtkou do každé kapsy. Jana má krásné děti a krásné fotky a to se lepí samo! První kartičku s journalingem jsem psala na dvakrát. Byla jsem tak nervózní z toho, aby mi všechen text na kartičku vešel, až mi tam nevešel :). Malý zádrhel nastal až u neděle, kdy jsem měla v popisu událostí napsáno, že přišli slavici. Já jsem pochopila, že Slavíci (jako rodina Slavíků), ale nějak mi tam pořád nepasovali. No, byli to slaviči narozenin Také mě moc mrzelo, že jsem neměla prostor použít všechny fotky, které mi Jana poslala a trochu jsem tím diskriminovala Ami...
JANA: Tato PL výměna byla opravdu zajímavou zkušeností! Když jsem od Leuš dostala email s týdenními informacemi a fotky, docela mi zatrnulo a začala jsem být pěkně nervózní. Najednou máte před sebou něčí život, něčí příběhy a zážitky a máte je zpracovat přijatelným způsobem, aby se na stránkách projevil nejen váš styl, ale hlavně aby se to také líbilo dané osobě. Uf! Jsem normálně zvyklá pracovat s hodně fotkami a to, co mi Leuš poslala, by mi za běžných okolností vystačilo na jednu stránku. I díky tomu jsem musela pracovat s kartičkami a nepokoušet stříhání scrapových papírů, neboť jsem potřebovala hodně míst vyplnit. Jak se mi teď šikly všechny ty výplňové kartičky! Ne moc často dělám "titulní kartičku" a velkou plochu jsem šalamounsky vyřešila v podobě vellum kapsičky s dopisem pro Leu. Vellumová kapsička je i na druhé straně, kde si Lea přála míti schovku na vizitku. Už při pohledu na fotky mi bylo jasné, že se nebudu pouštět do žádných kapsových dobrodružství a vezmu za vděk osvědčeným designem A. Zdobila jsem opravdu málo, většinou spíš opět vystřiženými částmi kartiček. Třebaže jsem byla nervózní, výměnu jsem si užila a moc mě to bavilo. Nejkrásnější na tom bylo dostat poštou hotovou stránku od Leuš a kochat se něčím, co já sama jsem nevytvořila, ale co se mi moc líbí a bude mít čestné místo v našem albu.
